Když naše dcera požádala v roce 1999 br. faráře Štorka o křest svých dětí, byla stano­vena jako křestní neděle 1. adventní. Mezi tím došlo k dohodě mezi oběma faráři a naše děti pokřtil br. farář Lee při společné česko-korej­ské bohoslužbě. Společným křtem byla po­tvr­ze­na skutečná vzájemná ekumena, která pokra­čuje ve sblížení a spolupráci Čechů a Korejců.

Bohoslužby s Korejci jsou krásné. Moc hezky zpívají, dětičky nádherné a hlavně hod­né a vychované. Za přínos a poznání děkuji.

Máme-li hodnotit 10 let ekumenické spolu­práce v našem sboru, musíme v prvé řadě říci, jak nás vzájemné spojení obohatilo. Myslím, že tato spolupráce byla přirozená pro obě komunity. Ač jsou rozličná obdarování a určitá jazyková bariéra někdy nesrovnatelné, vzá­jemné porozumění při společných akcích při­spívá ke sblížení. Hlavní těžiště spole­čenství bylo ve vstřícném postoji br. faráře Jiřího Štorka, který byl původcem celé spolupráce, dále je rozšiřováno a jazykově obohaceno v osobě br. faráře Jong Sil Lee a pokračuje prací br. faráře Miroslava Erdingera. Je dobré říci, že toto společenství je obohacením života sboru a doufám, že bude pokračovat i v dalších letech.

Přijetí Korejců do našeho kobyliského sboru považuji za velké obohacení našich členů. Nejen pro jejich vstřícnost, zdvořilost a usmě­vavost. Řadou přizvaných uměleckých souborů z jejich vlasti nám umožnili poznat bohatou kulturnost nám tak vzdáleného národa. Také beseda s představiteli presbyterské církve v Koreji byla pro pochopení rozvoje protes­tantismu v budhistickém světě pro nás velkým přínosem. Korejci nás seznámili i se svými stravovacími zvyky, zejména s konzumací jídel z ryb, zeleniny a z používání kořenných a bylinných přísad.
Zvlášť velice si vážím jejich upřímné zbož­nosti. Účast mladých lidí a dětí na boho­služ­bách mohou být pro nás příkladem. A nemohu zapomenout ani na štědrost korejských členů vůči kobyliskému sboru.

O česko-korejském společenství pod Jákobovým žebříkem nejhlasitěji mluví dva Andělé. Zvěstují radost z našich setkávání každý den, a nejen kobyliskému sboru. Bez víry, lásky a naděje by hlasy těch Andělů nemohly tak nádherně znít. Kupodivu se nejedná o nebeské bytosti, jsou to naše dva zvony. A zvonice i Andělé jsou v Kobylisích díky panu Eun-Sup Hong a paní Kil-Ja Kim z Koreje a mnoha členů naší česko-korejské farnosti. Proto jsou jejich hlasy tak radostné a silné.